Toy Story 5: Páté pokračování Příběhu hraček je mistrovským manifestem pro digitální generaci se vzkazem: Nezapomínejte si hrát

Když studio Pixar oznámilo přípravu pátého dílu své nejcennější franšízy, reagovali jsme zvláštní směsí upřímného nadšení a neskrývané skepse. Po emočně zdrcujícím a zdánlivě definitivním uzavření osudů v předchozích filmech se zdálo, že jakékoli další pokračování riskuje devalvaci vybudovaného odkazu. Ale omyl je pravdou. Tenhle díl v sobě má navíc hluboké poslání. Pozor na technologie a modrá světla obrazovek, která naše děti odvádějí od plyšáků a stavebnic.

Snímek Příběh hraček 5, který po slavnostní světové premiéře v losangeleském Dolby Theatre z devátého června 2026 vstupuje 18. června i do českých kin, však tyto obavy s lehkostí rozmetává. Pod režijním vedením oscarového veterána Andrewa Stantona a spolurežisérky Kenny Harrisové vzniklo dílo, které s neuvěřitelnou empatií a vizuální brilancí reflektuje nejpalčivější existenciální otázku současného dětství. Ptá se, jak si udržet lidskost a schopnost reálné hry v éře neúprosných digitálních displejů, které nás zcela pohlcují.

Digitální invaze do dětského pokoje je zrcadlem dnešní doby

Ústřední konflikt filmu se točí kolem fenoménu, který tvůrci trefně označují jako střet klasického herního světa s moderními technologiemi. Osmiletá Bonnie, jíž v originálním znění propůjčila hlas Scarlett Spears a v českém znění Yasmin Faye, prochází složitým obdobím dospívání, kdy se potýká s plachostí a obtížným navazováním vztahů s vrstevníky. Ona by problém neměla, je hravá a má spousty fantazie, jenže všichni kolem ní žijí ve světě tabletů a místo povídání si raději chatují…

Do Bonniina života však vstupuje zdánlivý zachránce, interaktivní dětský tablet Lilypad – v češtině Žabletka – s podobou žáby, kterému propůjčila svůj charakteristický, rafinovaný hlas Greta Lee (Malvína Pachlová nebo Kateřina Lojdová). Žabletka nabízí Bonnie snadný únik z reality prostřednictvím virtuální chatovací platformy Rybníček (The Pond), což klasické hračky okamžitě odsouvá na vedlejší kolej.

Ne, Žabletka není zlá. Je jiná

Žabletka však není vykreslena jako klasický, černobílý padouch. Její nebezpečí spočívá v tom, že je nesmírně užitečná, inteligentní a neustále o krok napřed před tradičními obyvateli pokojíčku.

Režisér Andrew Stanton zde s nebývalou přesností rozebírá hluboký psychologický dopad zkracování času věnovaného skutečné, hmatatelné hře a poukazuje na to, jak digitální rozptýlení izoluje děti od reálného světa a autentických mezilidských vztahů.

Sledovat tuto pozvolnou, ale až děsivou transformaci dětského pokoje v prostor ovládaný studeným světlem obrazovky vyvolává v divákovi silnou emocionální odezvu, která rezonuje napříč všemi generacemi. Už i proto, že podobný problém máme doma.

Šerifská hvězda pro Jessie a návrat starých traumat

Největším scenáristickým triumfem celého filmu je rozhodnutí přesunout pozornost od tradičního dua Woodyho (Michal Dlouhý) a Buzze Rakeťáka (Zbyšek Pantůček) směrem ke kovbojce Jessie (Barbora Munzarová, Barbora Trnavská), jíž opět v originálně geniálně namluvila Joan Cusack. Poté, co Woody na konci čtvrtého dílu opustil Bonnie a předal šerifskou hvězdu Jessie, stala se právě ona přirozenou vůdkyní pokojíčku s Buzzem jako svým loajálním zástupcem. Právě Jessie se musí postavit čelem technologické hrozbě, což v ní znovu probouzí hluboce zakořeněné trauma z opuštění, které diváci poprvé pocítili ve druhém dílu série. Tento vnitřní konflikt dává její postavě nečekanou psychologickou hloubku a Joan Cusack za svůj výkon sklízí zasloužené ovace světové kritiky. Jessie ale sužuje skutečný strach, že přijde už o své čtvrté dítě…

Zatímco se Jessie snaží pomoci Bonnie najít skutečné přátele, vlastně jedinou skutečnou kamarádku, dochází k dramatickému rozdělení hrdinů. Věrný kůň Bulík je najednou odříznut od skupiny a musí se vyrovnat s nečekanou rolí, kdy se spoléhá na pomoc skutečného živého koně. Buzz Rakeťák se mezitím vydává na záchrannou misi s cílem přivést zpět Woodyho, jehož hlasu se opět ujal Tom Hanks.

Toy Story 5 navíc přináší vizuálně i obsahově strhující koncept v podobě takzvaného „Multi-Buzze“ – skupiny padesáti moderních jednotek Buzze Rakeťáka, které uvízly v demonstračním režimu, což do vyprávění vnáší skvělou dynamiku a komediální chaos. Nechybí ani temnější tóny, které reprezentuje například zlá verze Bulíka s hlasem Alana Cumminga. No, nudit se nebudete…

Absurdní hrdinové z kůlny a proces stárnutí, které se nevyhýbá ani hračkám

Kromě milovaných protagonistů představuje Příběh hraček 5 celou řadu nových, nesmírně originálních postav. Během svého putování Jessie narazí na zapomenuté útočiště na ranči patřícím osmileté dívce Blaze. Právě v její staré kůlně přežívá skupina vysloužilých technologických hraček, které byly odhozeny, jakmile se staly morálně zastaralými. Dominantou této skupiny je potrhlý a věčně nabroušený Chytrolín, v originále Smarty Pants, mluvící hračka určená pro nácvik hygienických návyků dětí, tvarovaná jako role toaletního papíru. Prostě učí děti kakat.

Chytrolín, kterému propůjčil svůj nezaměnitelný komediální talent slavný moderátor Conan O’Brien (v češtině Jan Vondráček), trpí chronicky vybitými bateriemi, což způsobuje, že jeho hlas zní neuvěřitelně unaveně a zmateně. Chaotická energie dělá z Chytrolína okamžitého miláčka publika. Zajímavostí je, že design této postavy vzešel ze skici talentované stážistky Naomi, která v létě roku 2023 pomohla produkčnímu designérovi Bobu Pauleymu vyřešit oříšek, jak vizuálně ztvárnit oživlou roli toaletního papíru, aniž by působila děsivě.

V kůlně se k němu připojuje také mluvící GPS hroch Atlas s hlasem Craiga Robinsona a digitální fotoaparát Očko (Snappy). Krátkým, ale nezapomenutelným detailem je také Pizza se slunečními brýlemi. Všechny tyto pnové ostavy společně ztělesňují smutnou realitu dnešní spotřební společnosti, která hračky i technologie spotřebovává a zahazuje s děsivou rychlostí.

Stárnutí se ale nevyhýbá ani klasickým hračkám a my jsme tak svědky plešatění Woodyho, ze kterého je dobře zamaskovaný pupkoun s nablýskanou pleší. On i Jessie jsou nazýváni retrohračkami…

Vizuální symfonie doprovázená hudebním fenoménem

Pixar s produkční Lindsey Collins v čele opět posouvá technologické hranice animace. Příkladem je neuvěřitelně detailní ztvárnění bohatých, kudrnatých vlasů postavy Blaze, což si vyžádalo vývoj zcela nových fyzikálních simulací, které věrně napodobují kolize a pohyb stovek drobných spirál. Každý záběr filmu, od sluncem zalitého ranče až po chladné odlesky tabletů, demonstruje absolutní řemeslnou nadvládu studia.

Tento film navíc představuje vůbec první hlavní díl série, na němž se nijak nepodílel spoluzakladatel John Lasseter, což tvůrčímu týmu umožnilo přinést svěží a odvážnější pohled na celou franšízu.

Neméně ambiciózní je i marketingová kampaň, která propojila fikci s realitou. V rámci propagace navštívilo ikonické trio hrdinů ústředí NASA ve Washingtonu, čímž tvůrci připomněli reálnou cestu figurky Buzze Rakeťáka do vesmíru v roce 2008. Automobilka Porsche zase ve spolupráci se Sonderwunsch departmentem představila tři unikátní, zakázkově upravené modely Porsche 911 inspirované Woodym, Buzzem a Jessie, které zdobily červený koberec při losangeleské premiéře.

Zážitkem samým o sobě je soundtrack. K tradičnímu, nostalgickému doprovodu oscarového skladatele Randyho Newmana se připojila globální popová ikona Taylor Swift. Ta pro film napsala a se svým dvorním producentem Jackem Antonoffem produkovala emotivní country-popovou skladbu „I Knew It, I Knew You“. Píseň, která vyšla pátého června 2026, je napsána přímo z perspektivy Jessie a odráží její složité pocity z nečekaného návratu milované osoby. Její zařazení do závěrečných titulků filmu funguje jako dokonalá emocionální katarze, která diváky dojme.

Emoční zásah, který definuje celou generaci

Příběh hraček 5 dokazuje, že studio Pixar stále disponuje oním pověstným kouzlem, které dokáže oslovit jak nejmladší diváky, tak dospělé, kteří s franšízou před třiceti lety začínali. První reakce kritiků bez váhání mluví o návratu do vrcholné formy, srovnatelné s milovaným druhým a třetím dílem. Režisérům se podařilo vytvořit film, který sice těží z hluboké nostalgie, ale zároveň přináší naprosto moderní, naléhavé poselství o hodnotě skutečného, osobního lidského kontaktu v přetechnizovaném světě. Snímek se tak stává nejen skvělou letní zábavou, ale především hlubokým, generaci definujícím zážitkem, který si v kinech rozhodně nesmíte nechat ujít.