Čím jsem starší, tím víc si teď uvědomuji, že na léto nevzpomínám kvůli nejdivočejším večerům nebo hotelům, které měly nejvíc hvězdiček. V hlavě mi mnohem déle zůstávají úplně jiné chvíle. Teplý vzduch po západu slunce, ticho u moře, pomalé ráno bez budíku nebo obyčejný večer pod pergolou s lidmi, se kterými je mi zkrátka dobře. A možná právě proto už od vysněné dovolené nečekám dokonalost ani nekonečný zábavní program. Největší hodnotu pro mě začíná mít klid, pohoda a pocit, že na chvíli nemusím vůbec nic. Jen si užívat.
Léto jsme kdysi prožívali úplně jinak
Když si vzpomenu na naše rodinné dovolené, před deseti nebo patnácti lety, všechno bylo mnohem rychlejší. Člověk měl neustále potřebu stihnout úplně všechno a hlavně na nic nezapomenout. Každý večer někam vyrazit, vidět co nejvíce míst, přivézt si stovky fotografií a mít dobrý pocit, že dovolená musí být hlavně intenzivní a plná zážitků. Čím hlučnější, tím lepší vzpomínky.
Jenže časem se něco změnilo. U mne to je nejspíš věk. Možná únava z neustálého tempa běžného života. Nebo jen naprosto obyčejné pochopení, že nejhezčí chvíle bývají často mnohem tišší.
Dnes si mnohem více pamatuji takové ty obyčejné momenty. Večer u moře, kdy už skoro nikdo nebyl na pláži. Sklenici vína a pozorování západu slunce. Dlouhou snídani bez spěchu. Vůni opalovacího oleje smíchanou se slaným vzduchem. Pocit, kdy člověk na chvíli zapomene, kolik nepřečtených e-mailů na něj čeká po návratu domů do běžného života.
A přesně v těchto chvílích jsem si začala uvědomovat, že od léta vlastně nehledám dobrodružství ani chaos. Mnohem důležitější se pro mě stává klid v hlavě.
Největší luxus je obyčejný klid
Kdysi jsem měla pocit, že slovo luxus znamená hlavně navštívit drahé hotely, velké resorty nebo dokonalé fotografie z exotických destinací. Jenže čím dál častěji zjišťuji, že největší hodnotu u mne mají úplně jiné věci.
Třeba chvíle, kdy ráno nikam nemusíte spěchat. Kdy telefon zůstane několik hodin stranou. Večer sedíte venku a slyšíte jen cikády nebo moře. Tohle jsou ty momenty, které působí obyčejně, ale právě na ně člověk vzpomíná nejdéle.
Psychologové dlouhodobě upozorňují, že lidský mozek potřebuje odpočinek od neustálého tlaku a zahlcení informacemi.
„Dlouhodobý stres a nedostatek odpočinku mohou výrazně ovlivnit psychickou pohodu i celkové zdraví člověka. Pravidelné zpomalení a kvalitní odpočinek jsou pro regeneraci organismu zásadní,“ uvádí podle Mayo Clinic odborníci zaměřující se na stres a wellbeing.
Když se nad tím tak člověk zamyslí, vlastně to dává smysl. Během roku fungujeme v neustálém tempu. Práce, povinnosti, telefony, zprávy, hluk, tlak na výkon, rodina. Léto pak často představuje jediný moment, kdy můžeme alespoň na chvíli zpomalit.
A možná právě proto začínáme úplně jinak přemýšlet i o samotné dovolené.
Dokonalé léto často vypadá úplně obyčejně
V posledních letech si všímám jedné zásadní věci. Nejhezčí letní fotografie často nejsou ty dokonale naaranžované a nasvícené. Mnohem silnější atmosféru pro mne mají obyčejné momenty. Rozsvícená světla pod pergolou u moře. Sklenice na stole po dlouhém večeru. Rozcuchané vlasy od moře. Děti běhající bosé po zahradě. Ticho po západu slunce.
Tyto chvíle ve mne vyvolávají skutečný pocit léta.
A podobně se mění i samotný lifestyle. Dříve bylo důležité ukázat, kolik zážitků člověk během dovolené stihl. Dnes mnohem více vyhledáváme atmosféru, ve které nám je dobře. Komfort. Pohodu. Klidnější tempo a hlavně bez stresu.
Velmi dobře je to vidět také na moderním bydlení a cestování. Místo přeplněných itinerářů mnoho z nás vyhledává menší hotely, klidnější destinace nebo dovolené zaměřené na wellbeing a hlavně odpočinek. Od toho je to také dovolená.
Krásné léto už zkrátka není o tom, kolik věcí nakonec stihneme. Mnohem důležitější bývá pocit, jak jsme se během něj cítili.
Vzpomínky si netvoříme kvůli dokonalosti
Když se dnes podívám zpátky na ty staré fotografie z našich dovolených, téměř nikdy si nevybavím cenu hotelu ani to, co jsme během dne všechno absolvovali. Mnohem déle zůstávají v paměti silné emoce.
Smích blízkých. Klidné ráno bez budíku. Teplý večerní vzduch. Vůně opalovacího oleje. Hudba z plážového baru v dálce. Zkrátka pocit, že nikam nemusím spěchat. A myslím, že to je důvod, proč mnozí začínají od léta očekávat něco úplně jiného než dřív. Ne další stres, přehlcený program a tlak na dokonalost. Toužíme po chvílích, během kterých se cítíme dobře.
To je podle mě obrovská změna celé generace kolem čtyřicítky a padesátky. Člověk si sám postupně uvědomí, že energie není nekonečná a že největší hodnotu mají momenty, kdy může opravdu vypnout.
Léto už pro mě není útěk. Je to návrat k normálním věcem
Kdysi jsem měla pocit, že dovolená musí být hlavně velká rodinná událost. Dnes ji však vnímám úplně jinak. Spíš jako možnost vrátit se na chvíli k obyčejným věcem, na které během roku nezbývá čas.
Dlouhé večery venku. Klidné ráno s šálkem kávy. Telefon odložený někde stranou. Pocit, že člověk nemusí neustále něco řešit.
Čím dál více si uvědomuji, že tyto naprosto nenápadné momenty bývají nakonec nejdůležitější. Ne kvůli tomu, jak vypadají na fotografiích. Ale kvůli tomu, jak se během nich cítíme.
A to je taky jeden z důvodů, proč si z některých dovolených neodvážíme jen opálení nebo suvenýry. Odvážíme si hlavně klid, který nám během běžného roku tolik chybí.
Zdroj článku: autorský text,
https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/stress-management/in-depth/stress/art-20046037