Jak jsme tak spolu procházeli ulicí, jedli preclíky a povídali si, napadlo mě, že musíme vypadat jako dokonalá rodina. K té však máme ve skutečnosti daleko. Tři roky po rozchodu jsme se s bývalým mužem stali dobrými přáteli. Problémy, které se vynořily v době, kdy jsme ještě byli manželi, se zmírnily a vyřešily. Všechno se vyřeší lépe, když můžete druhého poslat domů. Začali jsme žít každý svůj život a to nám pomohlo dospět a vyzrát – jako lidem i jako rodičům.
On už tři a půl roku nepil a choval se tak jako ten muž, kterého jsem si před lety brala. I když jsou pořád pádné důvody pro to, abychom zůstali odděleně, je příjemné být přáteli. To, že můžeme v klidu spolu vychovávat děti, má ale taky svou bolavou stránku. Smáli jsme se, když naše děti předváděly tanečky oblíbených disneyovských postav a já si uvědomila, že jsem na chvilku zahlédla jakousi alternativní realitu.
Realitu, ve které jsme onoho slunečného dubnového dne v ordinaci terapeuta neučinili to nesmírně bolestivé rozhodnutí. Realitu, v níž chyběly měsíce hlubokého žalu a roky pomalé obnovy našich oddělených životů.
Pomoc na cestě
Často se ptám, co kdyby. Jsem taková. Co kdyby věci byly jinak? Co kdyby si nechal pomoci už dřív? Co kdyby nikdy nepřiznal věci, kvůli kterým nebylo možné zůstat v manželství? Máme společnou minulost. Cestovali jsme spolu, bloudili jsme spolu po irském venkově a ve městech, kde jsme si nemohli zvyknout na řízení na opačné straně silnice. Prošli jsme si bolestí ze ztráty nenarozeného dítěte i radostí z těch narozených.
Společně jsme se těšili bezpodmínečné lásce našich dětí a ze společných nadějí a snů. Zeptala jsem se ho: „Co kdyby?“ A on, pragmaticky založený muž s nohama pevně na zemi, odpověděl: „To není dobrá otázka.“ Měl pravdu.
Ve svém nynějším životě jsem šťastná. Jsem šťastná ve vztazích, které mám, a spokojená s tím, kam směřuji. Jsem ráda, že můj bývalý muž je stále součástí mého života a nepochybuji o tom, že dnes bych byla někdo úplně jiný, kdybychom byli zůstali spolu.
Stejně tak on, protože kdybychom se vydali jinou cestou, s tolik alkoholiky a závislými lidmi by si nedokázal pomoci. To já se musela přestat snažit mu pomáhat. Iluze šťastné rodiny je právě jen iluze. Šťastná rodina vypadá jinak než na reklamních fotografiích, ale je opravdu šťastná.