Reflux není jen drobná nepříjemnost, kterou můžete jen tak přehlédnout. Když kyselina pravidelně dráždí jícen, může vám způsobit vážné zdravotní komplikace. Proto je důležité hledat účinnou úlevu a chránit nejen trávení, ale i hlas a dýchání.
Jícnový, neboli gastroezofageální reflux, patří mezi časté zdravotní obtíže, a stále častěji se objevuje u lidí středního a vyššího věku. Podle odborníků z gastroenterologické společnosti jím trpí 10–20 % populace, ženy i muži zhruba stejně. Reflux se však může objevit v jakémkoli věku, a dočasně i během těhotenství.
Dobrá zpráva? Většinu zjištěných případů lze zvládnout úpravou životního stylu, stravy a pomocí léků. Jen výjimečně je potřeba chirurgický zákrok.
Jak poznat reflux
Nejznámějším a typických příznakem je nepříjemné pálení žáhy. Pro představu jedná se o pálivou bolest na hrudi, která se často objeví i několik hodin po jídle a zhoršuje se v noci nebo při ležení. K němu se může přidávat návrat kyselých žaludečních šťáv až do úst, říhání, pachuť v ústech, nevolnost či bolest v horní části břicha. U závažných stavů se rovněž přidávají problémy s polykáním (dysfagie) a pocit cizího tělesa v krku.
U starších osob je časté, že reflux způsobuje i noční kašel nebo zánět hlasivek. Dlouhodobé dráždění vede k astmatickým projevům či poškození zubní skloviny.
Úprava životního stylu a stravy
Prvním krokem k úspěšné léčbě je jíst častěji menší porce, vyhýbat se těžkým, smaženým a kořeněným jídlům, omezit kávu, alkohol a cigarety. Důležité je ulehnout nejdříve 2–3 hodiny po jídle a ideálně spát s hlavou o něco výše. Snížení váhy může rovněž výrazně zmírnit příznaky. Pokud běžná léčba nezabírá a pacient nepociťuje úlevu, v takovém případě lékař navrhn potřebný chirurgický zákrok. Ten obvykle spočívá ve vytvoření pevné manžety z horní části žaludku kolem jícnu, která zlepší funkci dolního jícnového svěrače. V některých případech se používá také metoda roztažení jícnu pomocí balónkové dilatace.
Pro osoby ve věku 50–55 let se doporučuje také sledovat reakce těla na běžné potraviny. Někomu vadí citrusy, rajčata, česnek či čokoláda, i když je dříve snášel bez problémů.
U citlivějších osob se potíže s refluxem mohou zhoršovat i nošením příliš těsného oblečení.
Léky a volně prodejné přípravky
Volně prodejné léky na pálení žáhy (antacida) přinášejí okamžitou úlevu. Selektivní inhibitory tzv. protonové pumpy snižují tvorbu žaludeční kyseliny, účinek se však dostavuje až po 2–3 dnech. Dlouhodobé užívání těchto léků by mělo být vždy pod dohledem lékaře kvůli riziku sníženého vstřebávání vitamínu B12 a hořčíku, případně může jít o zvýšení rizika osteoporózy a s tím souvisejících zlomenin. Další možností léčby jsou tzv. prokinetika, která podporují rychlejší průchod žaludečního obsahu do střev a tím zmírňují příznaky refluxu.
Redakční tipy pro čtenáře 45–55 let
- Spánek – doporučuje se spát s hlavou mírně vyvýšenou, abyste minimalizovali noční reflux.
- Strava – libové maso, vejce, menší porce ovoce a zeleniny, vyhněte se nadýmavé zelenině, smaženým a kořeněným jídlům.
- Hydratace – pijte vodu mezi jídly, ne během nich, abyste minimalizovali kyselou zátěž.
- Fyzická aktivita – pravidelný pohyb pomáhá udržovat zdravou váhu a podporuje trávení.
- Oblečení – volnější oděv kolem pasu, těsné kalhoty a opasky zhoršují reflux.
Cvičení a dechová technika
Úlevu přináší i posílení dolního jícnového svěrače pomocí fyzioterapie a bráničního dýchání. Správný nádech je vždy do břicha, nikoli jen do horní části hrudníku. Pomoci vám mohou i cviky zaměřené na břišní svaly a krční páteř. Fyzioterapeut může také provést hmaty uvolňující žaludek, dvanáctník a okolní tkáně.
Kdy vyhledat lékaře
V případě, že se reflux objevuje několikrát týdně nebo jsou potíže doprovázeny silnou bolestí navštivte svého praktického lékaře, který pak následně vypíše žádanku na gastroenterologii. Okamžitou pomoc vyhledejte v okamžiku, kdy se objeví silná bolest na hrudi spojená s dušností či bolestí paže a čelisti. Může jít o příznaky srdečního infarktu, které se někdy obtížně odlišují od refluxu.
Jak probíhá diagnostika jícnového refluxu
Prvním krokem při podezření na jícnový reflux je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař se vás bude ptát na četnost, intenzitu a charakter vašich potíží. Poté společně vyhodnotí závažnost obtíží a možné spouštěče.
Nejčastěji používanou vyšetřovací metodou je endoskopie, při které lékař přes ústa zavede do jícnu ohebnou trubici vybavenou světlem a kamerou. To umožňuje lékaři posoudit stav sliznice jícnu a odhalit například zánět jícnu (ezofagitidu). Někdy lékař odebere vzorek tkáně pro laboratorní rozbor, aby se případně vyloučily závažnější komplikace, jako je Barrettův jícen.
Pro větší komfort pacienta se používá modernější transnazální ezofagoskopie, kdy se tenká hadička s kamerou zavádí nosem až do jícnu a obraz se zobrazuje na monitoru. Tento postup odstraňuje nepříjemný pocit dráždění typický pro klasickou endoskopii. Další možností je 24hodinové monitorování pH jícnu pomocí úzké sondy zavedené nosem a připojeného malého monitoru, který sleduje návrat žaludeční šťávy do jícnu.
V některých případech lékaři provádějí i rentgenové vyšetření, kdy pacient vypije kontrastní tekutinu, nebo měření síly svalů jícnu, což pomáhá přesně zhodnotit funkci svěrače a identifikovat možné mechanické příčiny refluxu.
Zdroje článku: autorský text, spolupráce s MUDr. Milan Houdek, CSc., gastroeneterolog a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty