Domov je místem bezpečí, ne zdrojem skrytých zdravotních potíží. Přesto právě zima často přináší problém, který není vidět hned a tím je plíseň. Kdy zbystřit a proč její řešení neodkládat? Jak rychle mohou ovlivnit prostředí bytu i vaše zdraví a co udělat dřív, než se rozšíří?
Plíseň na zdi není jen drobná kosmetická vada, kterou můžete přejít jen tak bez povšimnutí. Často jde o nenápadné upozornění, že se v domácnosti něco děje špatně. Zároveň jde také o problém, který může zasahovat i do našeho zdraví. Mikroskopické vláknité houby jsou mimořádně odolné a přizpůsobivé. Usadí se téměř kdekoliv: na stěnách, potravinách, nábytku, textiliích i povrchu lidského těla. Šíří se vzduchem, vodou i prostřednictvím hmyzu a zatímco některé druhy „jen“ kazí vzhled napadeného místa, jiné mohou představovat skutečné zdravotní riziko.
Když nejde o vzhled
Dlouhodobý kontakt s plísněmi v místnosti bývá spojován se záněty dýchacích cest, bolestmi hlavy, kožními potížemi, alergiemi ale i závažnými astmatickými obtížemi. U citlivějších skupin, jako jsou děti, senioři, alergici nebo lidé s oslabenou imunitou mohou být následky daleko výraznější. Právě proto byste se měli zaměřit v případě zjistění především na prevenci a vzniku plísní tak co nejvíce předcházet.
Na vině je vlhkost
Zásadní roli hraje vlhkost v interiéru. Ideální hodnota by se měla pohybovat okolo 50 % a dlouhodobě by neměla překračovat hranici 60 %. Zvýšenou vlhkost přitom způsobují i běžné činnosti od vaření, sprchování, sušení prádla nebo samotné dýchání. Moderní těsnící okna sice šetří teplo, zároveň ale mohou bránit přirozené výměně vzduchu. O to víc důležitější je pravidelné a správné větrání. V těchto měsících se doporučuje krátké, ale intenzivní vyvětrání několikrát denně, ideálně ráno a večer. Rychlý průvan dokáže vyměnit vzduch bez výrazného ochlazení stěn. Delší větrání si zaslouží především koupelna po sprchování a kuchyně při vaření, v takovém případě může pomoci ventilátor, kvalitní digestoř nebo také odvlhčovač vzduchu.
V přechodných obdobích jara a podzimu je vhodné dopřát interiéru alespoň patnáctiminutovou výměnu vzduchu i během dne. Letní měsíce jsou v tomto směru nejpříznivější, v tomto případě stačí půlhodina, a pokud to podmínky dovolí, mohou zůstat okna otevřená klidně po celý den.
Někdy za tím stojí závada
Zvýšenou vlhkost mohou způsobovat i skryté technické problémy: zatékání, prasklé potrubí, špatně fungující okapy nebo nedostatečné zateplení. Pokud máte podezření, že je příčina hlubší, vyplatí se přizvat odborníka a situaci řešit včas.
Když už se plíseň objeví
U menších ložisek na zdi mohou pomoci běžně dostupné prostředky, například ocet, jedlá soda nebo olej z čajovníku. Při větším rozsahu je ale často nutné sáhnout po specializovaných protiplísňových přípravcích a dodržet bezpečnostní pokyny. Právě princip využití přirozených mikroorganismů představuje šetrnou, ale zároveň účinnou cestu, jak obnovit zdravé prostředí v interiéru bez zbytečné chemické zátěže. Na trhu jsou také moderní biologické přípravky, které neřeší jen viditelný následek, ale pomáhají vrátit stěnám jejich přirozenou rovnováhu dlouhodobě, bezpečně a s respektem k domovu i zdraví jeho obyvatel. Bez odstranění příčiny se však bude plíseň stále vracet.
Domov, kde se dobře dýchá
Domov by měl být místem klidu a bezpečí. Právě proto se vyplatí věnovat pozornost i detailům, které na první pohled nemusí působit nebezpečně. Ve skutečnosti mohou rozhodovat o zdraví celé domácnosti.
Zdroje článku: autorský text