Jestliže to tedy nejste zrovna vy, kdo se kvůli dětem vzdal kariéry, tady máte seznam devíti věcí, které byste nikdy neměli říkat matkám, které toto rozhodnutí učinily:
„Co děláš se vším tím volným časem?“
„Sedím na gauči a cpu se bonbony,“ řekne vám v žertu matka, která si s batoletem doma kolikrát nemůže dojít ani na toaletu. Takovou otázku může položit jen člověk, který nemá tušení, co je to čistit dětskou jídelní židličku, přebalovat, neustále odklízet věci z dosahu a pořád dokola žehlit a skládat prádlo. Záleží na věku dítěte, ale jsou období, kdy matka prostě nemůže od dítěte odejít ani na vteřinku, jinak by mohlo třeba spadnout do záchodu.
„Když jsi unavená, tak se vyspi taky, když spí dítě!“
Víte, co je horší než tři hodiny spánku každou noc? Slyšet, že si máte zdřímnout, když dítě usne. Teoreticky je to skvělá myšlenka, ale kdo nikdy doma s dětmi nebyl, neví, že spoustu věcí prostě nemůžete dělat, když je vzhůru. Nádobí za vás z myčky nikdo nevyndá, ani za vás nepřečte e-maily a neudělá spoustu dalších věcí. Dokonce ani tehdy, když je dítě schopné dodržovat režim, by matka často nebyla schopná usnout, protože má režim spánku a bdění nastavený jinak.
„To musí být skvělé, nemuset pracovat.“
Být doma s dítětem je rozhodně práce na plný úvazek. V dnešní době se rodiče dětem věnují mnohem víc, než jak tomu bylo např. v sedmdesátých letech minulého století. Dnešní pracující matky s dětmi dnes tráví tolik času jako ty, co tehdy byly doma. Takže i když se občas v rozvrhu objeví nějaká schůzka s jinými matkami, dnes matky doma dětem čtou, chodí s nimi na různé kroužky a zkrátka se jim věnují, jak to jde.
„Tvůj muž musí opravdu hodně vydělávat. Já bych si to dovolit nemohla!“
Podobné poznámky o příjmech druhých jsou nevhodné a kromě toho ani nemusí být pravdivé. Doma zůstávají jak ženy mužů s velmi vysokými příjmy, tak matky, jejich muži vydělávají minimum. Některé ženy mají také velmi špatně placenou práci a za ten stres by jim to nestálo, kdyby doma nezůstaly. Jindy jsou zase ženiny příjmy stejné, nebo dokonce vyšší než manželovy, a rozhodnutí zůstat doma je pro ni určitou obětí. Možná nebudou mít tak velký dům jako sousedi, ani tak pěkné auto, ale pro děti je to důležité.
„Kdy se vrátíš do práce?“
Tahle otázka naznačuje, že by člověk měl mít jasný plán do budoucnosti, ale realita je jiná. Dnešní stav ekonomiky má za následek, že mnozí lidé mají problémy s přítomností a velmi blízkou budoucností. Matky, které pověsily kariéru na hřebík, se obávají, zda vůbec budou schopny najít v budoucnu práci, a nepotřebují, aby jim nejistou budoucnost někdo připomínal. V otázce „kdy“ se také skrývá přesvědčení, že být doma je dočasná záležitost, ale zrovna pro tuhle matku být nemusí. Je lepší se zeptat, zda se vůbec bude chtít vrátit ke své práci, ne kdy.
„Nemáš pocit, že pro tebe vysoká škola byla ztrátou času?“
Asi neexistuje věta, která by obsahovala méně respektu k mateřství. Větší úctu byste matce prokázali poznámkou, že nevychovává lidi, ale činčily. Takovým prohlášením vlastně deklarujete, že jediným účelem vzdělání je vydělávání peněz. Vychovávat děti je těžká a nedoceněná práce. Je škoda, že se v naší společnosti klade na vydělávání peněz mnohem větší důraz. Mnohé matky také mají zajímavou práci na částečný úvazek nebo by se rády vrátily časem k tomu, co dělaly před odchodem na mateřskou.
„Už si nikdy nepřečteš knížku a nikam se nepodíváš. Ani do sprchy si nedojdeš!“
Tento výrok, na rozdíl od ostatních, pochází z úst zkušenějších matek se stejným údělem, a říkají to těm, které teprve na mateřskou odcházejí. Většinou nechtějí strašit, jen si chtějí postesknout na těžký úděl matek. Nové matce to však na klidu nepřidá. Je to podobné, jako říkat: „Já už jsem si tím prošla, tak teď je řada na tobě.“
Rodiče se často bojí zdůrazňovat pozitivní stránky rodičovství, ale kdyby nebyly a nebylo jich hodně, nejspíš by si nepořizovali další děti. Pokud chcete vyjádřit účast a zájem, prostě se zeptejte: „Jak to zvládáš?“
„Já bych nemohla být pořád s dítětem. Bez konverzace s dospělými bych umřela!“
Je to totéž jako říci: „Ty jsi jednodušší než já, takže ti to asi nevadí.“ Takováto tvrzení často vycházejí od matek, které jsou samy v roli matky nejisté. Na obou stranách je spousta závisti. Jak u pracujících matek, tak u těch, které zůstávají doma. Popravdě ani jedna z těchto dvou situací není lehká. Tímhle už jsme si jednou prošli v pubertě. Když se ve své roli necítíte dobře, vždycky se můžete cítit lépe než někdo jiný. Takže honem si zarýt do někoho, kdo to má opačně.
„Dává ti manžel kapesné?“
Pokud se žena necítí byt zaměstnankyní svého muže (jako že nejspíš necítí), taková otázka není na místě. Domácí rozpočet mívají na starosti často ženy, i když zrovna nevydělávají, a muži říkají o peníze jim. Samozřejmě vztahy fungují různě. Když se uvažuje o tom, za co utratit peníze, některé ženy můžou mít pocit, že se musí vzdát rozhodovacího práva. Finanční závislost je nepříjemná, zvláště tehdy, když před nástupem na mateřskou žena tvrdě pracovala, aby mohla být nezávislá. Taková témata vůbec nezmiňujte, pokud nejste opravdu dobré kamarádky.