Jaké dopady na prastaré civilizace měly klimatické změny? Co způsobily pandemie? A byla zásadní pro zánik civilizaci vulkanická činnost? Ať už se jednalo o starověký Egypt nebo Římskou říši, jedno měly všechny tyto civilizace společné – v průběhu času nakonec zkolabovaly, a ačkoliv jejich kultura tu naši ovlivňuje dodnes, samotné říše zmizely v propadlišti dějin.
Co se stalo před 3 200 lety
Před více než třemi tisíci lety jako by někdo stiskl tlačítko restart. Byla zasažena celá tehdejší lidská civilizace v západní části Země. Kultury, které do té doby prospívaly, najednou – v průběhu jediného lidského života – prošly kolapsem. Jejich jazyk a písmo vymřely, jejich existence se stala minulostí.
Klíčovou oblastí výzkumu vědců je Egypt. Poslední země, která kolaps doby bronzové přežila až do dnešních dob, i když ve značně pozměněné podobě. Egyptskou civilizaci svého času značně ovlivnily klimatické změny. Ostatně Sahara kdysi byla mnohem zelenější, úrodnější, plná jezer. Něco se ale stalo a Egypťané byli donuceni osídlit oblast okolo životadárné řeky Nilu. Stejně tak k Nilu začali migrovat i lidé okolo. Byly to velice křehké komunity, závislé jedna na druhé, a jakmile začala padat jedna, měla tendenci s sebou stahovat i ty ostatní.
Kromě nájezdných lupičů plundrovaly oblast delty Nilu (ale vlastně i celé Středomoří) kolem roku 1 200 před Kristem sucho a hladomor, způsobené klimatickou krizí. Ta byla vědci prokázána teprve nedávno, na základě zkoumání pylu nalezeného okolo Mrtvého moře a zbytků starověkého planktonu, který objevili na dně Středozemního moře. Tehdejší klimatickou změnou však nebylo oteplování, nýbrž ochlazování. To způsobilo změny ve frekvenci dešťů. Drtivá většina lidí v době bronzové byli zemědělci a neustálé sucho mělo
na jejich životy zničující dopady.
Pád Říma způsobila nejspíš starověká nemoc
Římská říše zažívala ve druhém století svůj zlatý věk. Teplota ve Středomoří tehdy naopak rostla a relativně nízká sopečná aktivita znamenala nárůst počtu obyvatel říše, kterých tehdy bylo okolo 70 milionů. Vyvíjelo se zemědělství, probíhala rychlá urbanizace a například samotné město Řím tehdy dosáhlo přibližně milionu obyvatel, což znamenalo i následné vzkvétání obchodu. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco mělo stát.
Žádný strom však neroste do nebe a Římané tak zažili něco, čemu se říká „paradox pokroku“. Stejné síly, které umožnily ekonomický růst země, totiž zapříčinily i zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva. Riziko představovaly i proslulé římské lázně kvůli nadměrnému zájmu návštěvníků v kombinaci s chabými hygienickými standardy. Lázně byly plné bakterií a obyvatelstvo Říma si neuvědomovaly komplikace, které z toho mohly vyplývat. Koupání tehdy bylo vnímáno jako pro zdraví bezvýhradně pozitivní záležitost.
Antonínský mor
Kvůli chabé hygieně se v Římě a na celém území Itálie rozšířil nový typ malárie. Navíc roku 165 po Kristu začal tehdejší civilizovaný svět obcházet strach z nové nemoci, kterou si přitáhli římští vojáci z východu a na kterou tehdy začalo umírat 10 až 20 procent nakažených. Této nemoci, která se objevila za vlády Marka Aurelia, se začalo říkat Antonínský mor.
Počty obětí se nám asi spočítat nepodaří, nicméně podle vědců došlo ke konci 2. století k prudkému ukončení ekonomického růstu. Nová vědecká zjištění poukazují na pokles znečištění olovem v té době. Jakkoliv by se to dalo vnímat jako pozitivní záležitost, je třeba
si uvědomit, že olovo tehdy bylo využíváno pro tavení stříbra, z něhož se vyráběly mince. Kvůli Antonínskému moru totiž došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel a Římané tak najednou měli problémy s nedostatkem pracovních sil do stříbrných dolů. Snížené
znečištění olovem tak paradoxně bylo znamením úpadku Římské říše. Pokud v našich dedukcích budeme postupovat dále, můžeme si uvědomit, že finální pád Západořímské říše v roce 476 po Kristu nemusel být způsoben politickými zájmy, ale zkrátka nemocemi a
epidemiemi.
si uvědomit, že olovo tehdy bylo využíváno pro tavení stříbra, z něhož se vyráběly mince. Kvůli Antonínskému moru totiž došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel a Římané tak najednou měli problémy s nedostatkem pracovních sil do stříbrných dolů. Snížené
znečištění olovem tak paradoxně bylo znamením úpadku Římské říše. Pokud v našich dedukcích budeme postupovat dále, můžeme si uvědomit, že finální pád Západořímské říše v roce 476 po Kristu nemusel být způsoben politickými zájmy, ale zkrátka nemocemi a
epidemiemi.
Podívejte se na na trailer zde:
O pádu starověkých civilizací zjistíte víc, když si v pátek 10. června ve 21:00 naladíte kanál Viasat History, na němž v tu chvíli poběží první ze tří dílů přelomového dokumentárního seriálu Tajemství civilizací.