V letošním roce si na letní čas zvykneme o něco dříve než minulý rok. Ručičky hodin se posunou vpřed, noc se zkrátí, ale večery se naopak krásně protáhnou a přinesou nám víc světla i energie po práci. Jenže zatímco oči zajásají, naše biorytmy mohou protestovat. Změna času totiž dává tělu zabrat víc, než si často připouštíme.
Změna času letos vychází na noc ze soboty 28. na neděli 29. března. Ve dvě hodiny ráno ručičky hodin rovnou poskočí na třetí a my tak přijdeme o šedesát minut spánku. Dobrou zprávou je, že se dočkáme delších světlých večerů, které většina z nás po zimě uvítá s otevřenou náručí.
Letní čas rychleji
V rámci celé Evropské unie platí jednoduché pravidlo: letní čas začíná vždy poslední neděli v březnu. Naopak zimní přichází na poslední neděli v říjnu. Datum se ale každý rok liší podle kalendáře. Letos připadá poslední březnová neděle na 29. března, a proto si hodiny posuneme o den dříve než minulý rok.
Dlouhá léta se mluví o rušení střídání času. Diskuze na evropské úrovni probíhají opakovaně, ale jasné rozhodnutí stále nepadlo. Podle aktuálních informací se minimálně do konce roku 2026 na současném systému nic měnit nebude. Změna času zasahuje víc než jen do hodin na zdi. Biologické hodiny, které řídí náš spánek i bdění, se musí rychle přenastavit, a to se často projeví silnou únavou, horší koncentrací nebo podrážděností. První dny po posunu času jsou proto ideální pro lehčí tempo, dostatek světla a pár chvil jen pro sebe, aby tělo stihlo najít nový rytmus.
Proč se čas mění?
Letní čas byl v Evropě zaveden především z ekonomických důvodů. Hlavním cílem bylo co nejlépe využít denní světlo a snížit spotřebu energie na večerní svícení. Výrazněji se tato myšlenka prosadila během energetických krizí ve 20. století.
Na našem území se letní čas objevil během první světové války, znovu během druhé světové války a natrvalo byl zaveden v 70. letech. Od roku 1996 se Česká republika přizpůsobila pravidlům Evropské unie a délka letního času byla sjednocena na sedm měsíců.
Dnešní svět vypadá jinak než před desítkami let. Moderní domácnosti dnes ve velkém využívají klimatizace, počítače, televize i další elektroniku, která funguje bez ohledu na denní světlo. Řada odborníků proto upozorňuje, že energetické úspory už nejsou tak výrazné, jak se původně předpokládalo.
Když tělo není ve své kůži
Na první pohled působí letní čas velmi příjemně. Delší večery nás lákají k procházkám, sportu i posezení venku s přáteli. Psychologové Jana Terzová a Michal Svátek potvrzují, že více denního světla má naprosto pozitivní vliv na náladu. Jenže náš organismus může reagovat jinak.
Tělo se řídí cirkadiánním rytmem, vnitřními biologickými hodinami, které reagují na střídání světla a tmy. Posun o jednu hodinu dopředu znamená zásah do přirozeného spánkového režimu. Zahraniční studie ukazují, že bezprostředně po přechodu na letní čas lidé spí kratší dobu a jejich spánek je méně kvalitní. V následujících dnech pak velmi často cítíme větší únavu, horší soustředění a náladu lehce rozhází i drobné stresy.
U citlivějších jedinců mohou zaznamenat i zdravotní obtíže. Pozor, zvyšuje se i riziko chyb v práci či drobných nehod. I malá hodina navíc tak může dát našemu tělu pořádně zabrat. Vyplatí se dopřát si pár dní trpělivosti a pár jednoduchých triků, aby přechod na letní čas proběhl co nejsnazší.
Další výzkumy upozorňují na vyšší únavu, horší soustředění i podrážděnost v prvních dnech po změně času. U citlivějších jedinců se mohou objevit i zdravotní obtíže. Statistiky navíc hovoří o krátkodobém nárůstu pracovních chyb a dopravních nehod.
Neznamená to, že by změna času každého výrazně rozhodila. Pro část populace mohou být první dny opravdu náročné. I proto lékaři dlouhodobě upozorňují, že bychom dopady střídání času neměli podceňovat.
Diskuze nekončí
Evropský parlament už v roce 2019 navrhl, aby střídání času skončilo. Původně se počítalo, že změna nastane už v roce 2021, ale pandemie covidu a odlišné názory členských států celý plán odsunuly. Dnes tak stále máme letní i zimní čas. Některé země dávají přednost světlejším večerům, jiné raději zachovávají standardní zimní čas. Diskuze o zrušení střídání tedy stále pokračuje, jak to tak vypadá pravděpodobně ještě pár let budeme hodiny posouvat.
Přechod na letní čas bez únavy
Odborníci doporučují připravit tělo postupně. Několik dní před změnou zkuste chodit spát o 15 až 20 minut dříve. Výrazně také pomůže dostatek denního světla, lehčí večeře a omezení modrého světla z mobilů a počítačů před spaním.
U dětí bývá reakce na posun času výraznější než u dospělých, proto je vhodné dopřát jim v prvních dnech více klidu a pravidelnosti.
Letní čas nám sice vezme hodinu spánku, ale zároveň přinese světlejší večery a pocit, že jaro je opravdu tady. Stačí dát tělu pár dní, aby si zvyklo na nový rytmus.
Zdroje článku: autorský text, studie researchgate,