Vysoký cholesterol dnes patří mezi nejčastější zdravotní problémy po padesátce a zároveň i mezi ty nejzrádnější. Dlouhé roky totiž nemusí způsobovat žádné výrazné potíže, přesto postupně poškozuje cévy a výrazně zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice. Mnoho z nás tak žije v domnění, že je vše v pořádku, dokud nepřijde první vážné varování. Existují ale signály, které může tělo vysílat už mnohem dříve.
Až po padesátce se mnoho lidí začíná více zajímat o svůj krevní tlak, hladinu cukru nebo kondici srdce. Je tady ale ještě jeden problém, který bývá dlouhé roky téměř neviditelný a často o sobě nedá vůbec vědět. Zvýšený cholesterol. Tento doslova nenápadný faktor může postupně poškozovat cévy a výrazně zvýšit riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Lékaři upozorňují, že právě po čtyřicítce a padesátce riziko výrazně roste a mnoho lidí o svých hodnotách vůbec netuší.
Tichý ale vážný problém
Cholesterol je tuková látka, kterou si náš organismus vytváří především v játrech. Část přijímáme také z jídla. Pro správné fungování těla je ale nezbytný. Například se podílí na tvorbě hormonů nebo buněčných membrán. Potíž nastává ve chvíli, kdy ho je v krvi příliš.
Největší a zásadní riziko představuje takzvaný LDL cholesterol známý jako „špatný“. Ten se může ukládat do cév a vytvářet nebezpečné nánosy, které postupně zužují tepny. Výsledkem bývá ateroskleróza a vyšší pravděpodobnost srdečních onemocnění.
Naopak HDL cholesterol ten „dobrý“ pomáhá přebytečný tuk z cév odvádět. Právě poměr těchto dvou hodnot je podle odborníků důležitější než samotné číslo celkového cholesterolu.
„Nevhodná strava s vysokým obsahem nasycených tuků a průmyslově zpracovaných potravin může výrazně přispívat ke zvyšování hladiny LDL cholesterolu,“ upozorňuje britská kardioložka Dr. Emily Carter z London Heart Institute.
Rizikový věk
S přibývajícími roky naše tělo postupně ztrácí schopnost cholesterol efektivně odbourávat. Riziko tak přirozeně stoupá. Nejčastěji se zvýšené hodnoty objevují u lidí po čtyřicítce a padesátce.
Velkou roli celého procesu hraje životní styl. Nedostatek pohybu, kouření, nadváha, stres nebo nadměrná konzumace alkoholu dokážou situaci výrazně zhoršit. Odborníci za nebezpečné považují například dlouhé hodiny sezení a minimum každodenní aktivity.
Ohroženou skupinou jsou také ženy po menopauze. S poklesem estrogenu totiž často roste hladina cholesterolu a zároveň se tak zvyšuje pravděpodobnost srdečních a cévních onemocnění. Je tedy dobré vždy pravidelně kontrolovat hodnoty cholesterolu a nepodceňovat prevenci. Kromě preventivních prohlídek pomáhá zdravější jídelníček, dostatek pohybu a omezení dlouhodobého stresu.
„Po menopauze se ochranný efekt ženských hormonů snižuje a výrazně roste pravděpodobnost kardiovaskulárních komplikací,“ vysvětluje americká specialistka na interní medicínu Dr. Laura Bennett.
Hladinu cholesterolu zvyšují také některá onemocnění, například chronické onemocnění ledvin, snížená funkce štítné žlázy, cukrovka nebo HIV.
Co škodí nejvíc
Velkým problémem dnešní doby jsou obecně průmyslově zpracované potraviny. Fast food, sladkosti, instantní výrobky nebo smažená jídla často obsahují velké množství nasycených tuků a soli.
To, co jíme každý den, má na hladinu cholesterolu mnohem větší vliv, než si většina uvědomuje. Je dobré zaměřit se hlavně na kvalitní a co nejméně průmyslově zpracované potraviny. Základ jídelníčku by měla tvořit zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky a zdravé tuky. U uzenin je dobré sledovat obsah masa, tuku i soli a vybírat kvalitnější varianty s vyšším podílem masa. Důležitou roli hrají také nenasycené mastné kyseliny, které prospívají srdci i cévám. „Velmi vhodné jsou například mořské ryby jako losos, makrela, sardinky nebo tuňák. Obsahují omega 3 mastné kyseliny, které mají pozitivní vliv na kardiovaskulární systém,“ říká americký odborník na výživu Dr. Andrew Collins z Heart & Nutrition Institute.
Opatrnost je na místě také u kupovaných omáček, dochucovadel a polotovarů zvlášť v době grilování, oslav, které často obsahují zbytečně velké množství soli, cukru a skrytých tuků.
Rizikové bývá také nadměrné množství tučného červeného masa, uzenin, másla nebo tučných sýrů. Mnoho z nás přitom ani netuší, kolik skrytého tuku a soli běžné potraviny obsahují. Lékaři také doporučují zaměřit se více na středomořský styl stravování. Ten je založený jak sami známe z dovolených na zelenině, rybách, luštěninách, olivovém oleji, ořeších a kvalitních bílkovinách.
Velký význam mají omega 3 mastné kyseliny obsažené například v lososu, makrele nebo sardinkách. Ty nám pomáhají chránit cévy a podporují zdraví srdce.
Kontrola měřených hodnot
Nebezpečí vysokého cholesterolu spočívá hlavně v tom, že dlouhou dobu nemusí způsobovat žádné znatelné příznaky. Člověk se může cítit naprosto zdravě a problém odhalí až krevní testy. Pravidelné preventivní prohlídky mají zde zásadní význam. Podle doporučení Ministerstva zdravotnictví by měl praktický lékař kontrolovat hladinu cholesterolu už od 18 let a následně také ve věku 30, 40, 50 a 60 let. V praxi většina lékařů zařazuje vyšetření cholesterolu do preventivních odběrů přibližně každé dva roky. Zvýšený cholesterol totiž běžně nijak nepocítíme a bez krevních testů o něm často vůbec ani sami nevíme. Ve chvíli, kdy lékař během preventivní prohlídky odhalí vyšší hodnoty, obvykle doporučí úpravu životního stylu, změnu jídelníčku a pravidelnější kontrolu hladiny cholesterolu. Lékaři radí sledovat nejen celkový cholesterol, ale hlavně hodnoty LDL a HDL.
Ideální poměr HDL k LDL by měl být přibližně 1,5 : 3. Celkový cholesterol by u dospělého člověka neměl překročit hranici 5,0 mmol/l. Hodnoty mezi 5,0 až 6,2 mmol/l už lékaři označují za zvýšené a vše nad 6,2 mmol/l představuje výrazně vyšší riziko pro srdce a cévy. Výsledky se ale mohou lišit podle věku, pohlaví, dědičnosti i celkového zdravotního stavu člověka. Obecně lze říct, za ideální se považuje celkový cholesterol do 5 mmol/l. Hodnoty nad 6,2 mmol/l už představují výrazně vyšší riziko pro srdce a cévy.
Důležitým signálem je také krevní tlak, hladina cukru a celková kondice organismu. Kombinace více rizikových faktorů totiž nebezpečí infarktu ještě více násobí.
Na prvním místě pohyb
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak cholesterol přirozeně snížit, zůstává nadále velmi známý pravidelný pohyb. Nemusí jít o vrcholový sport. Velký efekt má už svižná chůze, jízda na kole, plavání nebo pravidelné procházky.
Odborníci doporučují alespoň 30 minut středně intenzivní aktivity denně. Pohyb totiž pomáhá zvýšit hladinu „hodného“ HDL cholesterolu a zároveň podporuje spalování tuků. Kromě toho snižuje stres, podporuje zdraví cév a pomáhá udržet stabilní hmotnost.
Malé ale zásadní změny
Lékaři také upozorňují, že velkou roli hrají i drobné každodenní návyky. Měli bychom omezit dosolování, více číst složení potravin, dát si méně sladkých limonád nebo vyměnit smažená jídla za lehčí varianty, toto všechno může mít na náš organismus překvapivě velký vliv.
Diskuse se vedou také kolem kávy. Podle některých studií může mít filtrovaná káva menší dopad na cholesterol než espresso nebo nefiltrované varianty. Pití kávy u zdravých dospělých lidí má jen minimální vliv na krevní tlak nebo hladinu cholesterolu. Výzkumy zároveň naznačují, že filtrovaná káva je pro srdce vhodnější než některé jiné způsoby přípravy, protože obsahuje méně látek ovlivňujících cholesterol.
„U zdravých dospělých lidí bývá vliv kávy individuální. Důležitější je celkový životní styl než jeden konkrétní nápoj,“ říká profesor Michael Turner z European Cardiology Association.
Vysoký cholesterol sice nebolí, ale dlouhodobě může výrazně poškodit zdraví. O to důležitější je nepodceňovat prevenci, pravidelné kontroly a každodenní péči o srdce. Zdraví máme jen jedno.
Zdroje článku: autorský text
https://www.nhs.uk/live-well/eat-well/food-types/different-fats-nutrition
https://www.bhf.org.uk/informationsupport/risk-factors/high-cholesterol?utm_source
https://nutritionsource.hsph.harvard.edu/what-should-you-eat/fats-and-cholesterol