FACESTARŽivotní stylZACHÁZEJÍ VAŠE DĚTI BEZPEČNĚ SE SMARTPHONY A TABLETY? TADY JE NĚKOLIK RAD,...

ZACHÁZEJÍ VAŠE DĚTI BEZPEČNĚ SE SMARTPHONY A TABLETY? TADY JE NĚKOLIK RAD, JAK JIM POMOCI!

Následující příběh se stal zhruba před rokem a nejspíš bohužel nebude ojedinělý. „Moje dcera dostala svůj první chytrý mobil,“ svěřila se paní Mirka. „Byla jsem díky tomu klidnější, protože jsme mohly být neustále v kontaktu.“ Dceři paní Mirky bylo třináct let. Je pochopitelné, že se o ni bála. „Kromě toho, že telefon sloužil k mé komunikaci s Katkou, měla ho vlastně na hraní. Děti se dnes scházejí na internetu. Se spolužáky se vidí ve škole a pak si píšou a hrajou spolu hry. Vůbec mě tehdy nenapadlo kontrolovat, s kým si píše.“ 

Následující příběh se stal zhruba před rokem a nejspíš bohužel nebude ojedinělý. „Moje dcera dostala svůj první chytrý mobil,“ svěřila se paní Mirka. „Byla jsem díky tomu klidnější, protože jsme mohly být neustále v kontaktu.“ Dceři paní Mirky bylo třináct let. Je pochopitelné, že se o ni bála. „Kromě toho, že telefon sloužil k mé komunikaci s Katkou, měla ho vlastně na hraní. Děti se dnes scházejí na internetu. Se spolužáky se vidí ve škole a pak si píšou a hrajou spolu hry. Vůbec mě tehdy nenapadlo kontrolovat, s kým si píše.“ 

Mirka po nějaké době zjistila, že její dcera Katka si intenzivně píše s asi dvacetiletým mužem a „miluje ho“. Zvony začaly zvonit na poplach. Jak se Mirka později dozvěděla, měli spolu domluvenou schůzku. Nejen, že si psali na internetu, už si několikrát i telefonovali a mladík jí poslal několik svých fotografií – bez oblečení. „Byla to pro mě spousta bezesných nocí,“ vypráví Mirka. Kontaktovala jsem policii, psycholožku a pár známých, od kterých jsem potřebovala podporu. Co mě ale nejvíc zaskočilo, byl velmi laxní přístup místní policie. Dceru jsem nespustila z očí, po škole nikam nemohla chodit sama. Na internet mohla jen pod dohledem. Nebylo to vůbec jednoduché, ale jsem ráda, že už je to snad za námi.“ Tento příběh skončil dobře. Mirka se s dcerou odstěhovala z původního bydliště a její „vztah“ s mladíkem definitivně skončil. Fotografie, které dívce poslal, byly nakonec vyhodnoceny jako sexuální obtěžování a mladý muž dostal „podmínku“. Ne vždy to ovšem musí skončit happy endem. Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas, říká: „Dodržování několika jednoduchých zásad týkajících se zabezpečení mobilních zařízení i bezpečné komunikace obecně je základem toho, aby se naše děti naučily využívat výhody mobility ve svůj prospěch a vyhnuly se úskalím, která s tím souvisejí.“

Jaké zásady to jsou?

1. Chránit si soukromí

Platí stejné pravidlo jako v reálném životě: děti nesmí žádnému cizímu člověku říkat, kde bydlí, kam chodí do školy a na kroužky a kde se pohybují ve volném čase. Takové údaje nelze zveřejňovat na sociálních sítích. Je třeba dětem vysvětlit, že na jejich profil se nemusí dívat jen jejich kamarádi.

2. Dodržovat obecná pravidla počítačové bezpečnosti

Tato pravidla se týkají především přístupových hesel. Nelze volit jednoduchá hesla, která lze snadno uhodnout. Čím složitější heslo, tím větší je šance, že se k jejich soukromým informacím nedostane nikdo nepovolaný.

3. Chránit si data

Toto pravidlo často nedodržují ani dospělí. Riskují využíváním nezabezpečených WiFi sítí. Zkušený hacker tak může snadno sledovat jejich veškerou komunikaci. Pokud už nějakou veřejnou síť využijete vy sami nebo vaše děti, je třeba ji pak hned z telefonu nebo tabletu vymazat.

4. Nebát se zeptat

Děti by neměly samy stahovat a instalovat žádné programy a vylepšení. Je třeba si dávat pozor u serverů, které nabízejí hry zdarma, protože spolu s nimi můžou stáhnout i malware nebo viry. Rozhodně by se měly nejprve poradit s dospělým.

5. Nepůjčovat mobilní zařízení druhým

Děti si věci mezi sebou s oblibou půjčují. Je třeba jim vysvětlit, že pouštět kamarády na jejich počítač či půjčovat jim telefon je nebezpečné. Můžou pak zneužít jejich virtuální identitu.

6. Nebýt důvěřivý

Děti by neměly přijímat nabídky přátelství od lidí, které neznají v reálném životě, ale pouze ze sociální sítě, ani o ně žádat, natož se s nimi scházet.

7. Nenechávat si problémy pro sebe

Je nutné, aby děti měly k rodičům důvěru a mohly se jim svěřit s každým problémem, i s těmi z virtuálního světa – pokud je někdo ponižuje, obtěžuje či jim dokonce vyhrožuje, musí se to rodiče dozvědět dříve, než bude pozdě. O všem je třeba s dětmi hovořit. Virtuální svět není méně skutečný a nebezpečí, která se v něm skrývají, jsou naprosto reálná.

and
 

Související články