Nebezpečnost podceňování klíšťat dokládá i příběh paní Heleny K, osmatřicetileté účetní, a jejího boje s klíšťovou encefalitidou: Začalo to před třemi lety. Paní Helena ráda jezdila na výlety po Čechách. „Jednoho srpnového dne jsme se vydaly s kamarádkou a mojí dcerou na Slapy. Měly jsme naplánovanou projížďku lodí po nádrži a také trochu turistiky po okolí, protože jsme sportovně zaměřené,“ vzpomíná paní Helena. Po návratu jak paní Helena, tak její dcera našly přisáté klíště. Nebylo to nic neobvyklého, klíšťata na chalupě mívaly často. Odstranily tedy klíště pinzetou a dál již nic neřešily. Za několik dní se však paní Helena začala cítit špatně: „Necítila jsem se ve své kůži, bolela mě hlava a klouby jako při chřipce, navíc jsem našla rudý flek na noze, kde bylo to klíště přisáté. Nebylo to nic dramatického, a protože jsem matka samoživitelka, nemohla jsem si v tu chvíli dovolit zůstat doma na nemocenské.“ Pak se ale přidalo zhoršení vidění, špatná hybnost levé strany těla a dezorientace. Jednoho dne již bylo paní Heleně tak špatně, že nemohla vstát z postele a dcera jí zavolala záchranku. Ta ji odvezla do nemocnice Na Bulovce, kde okamžitě diagnostikovali klíšťovou encefalitidu i lymskou boreliózu. Následovala léčba antibiotiky a kapačky a poté rehabilitace. Na nemocničním lůžku strávila paní Helena 36 dní. „Teď už vím, že bych nebezpečí, které klíšťata představují, nepodceňovala. Daň, kterou jsem musela zaplatit, je moc vysoká, dodnes mám velmi oslabenou imunitu, jsem více unavená a často mě bolí hlava. Také mám horší hybnost levé strany a musím pravidelně cvičit předepsané cviky. Dceru jsem nechala naočkovat hned poté, co jsem se postavila na nohy, nebylo nač čekat,“ uzavírá svůj příběh paní Helena.
Nebezpečnost podceňování klíšťat dokládá i příběh paní Heleny K, osmatřicetileté účetní, a jejího boje s klíšťovou encefalitidou: Začalo to před třemi lety. Paní Helena ráda jezdila na výlety po Čechách. „Jednoho srpnového dne jsme se vydaly s kamarádkou a mojí dcerou na Slapy. Měly jsme naplánovanou projížďku lodí po nádrži a také trochu turistiky po okolí, protože jsme sportovně zaměřené,“ vzpomíná paní Helena. Po návratu jak paní Helena, tak její dcera našly přisáté klíště. Nebylo to nic neobvyklého, klíšťata na chalupě mívaly často. Odstranily tedy klíště pinzetou a dál již nic neřešily. Za několik dní se však paní Helena začala cítit špatně: „Necítila jsem se ve své kůži, bolela mě hlava a klouby jako při chřipce, navíc jsem našla rudý flek na noze, kde bylo to klíště přisáté. Nebylo to nic dramatického, a protože jsem matka samoživitelka, nemohla jsem si v tu chvíli dovolit zůstat doma na nemocenské.“ Pak se ale přidalo zhoršení vidění, špatná hybnost levé strany těla a dezorientace. Jednoho dne již bylo paní Heleně tak špatně, že nemohla vstát z postele a dcera jí zavolala záchranku. Ta ji odvezla do nemocnice Na Bulovce, kde okamžitě diagnostikovali klíšťovou encefalitidu i lymskou boreliózu. Následovala léčba antibiotiky a kapačky a poté rehabilitace. Na nemocničním lůžku strávila paní Helena 36 dní. „Teď už vím, že bych nebezpečí, které klíšťata představují, nepodceňovala. Daň, kterou jsem musela zaplatit, je moc vysoká, dodnes mám velmi oslabenou imunitu, jsem více unavená a často mě bolí hlava. Také mám horší hybnost levé strany a musím pravidelně cvičit předepsané cviky. Dceru jsem nechala naočkovat hned poté, co jsem se postavila na nohy, nebylo nač čekat,“ uzavírá svůj příběh paní Helena.
Nepodceňujte klíšťata
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a prezident Koalice pro podporu očkování radí: „K navození vysoké a spolehlivé imunity jsou potřebné dvě dávky vakcíny s odstupem 1-3 měsíců. Pokud se aplikuje první dávka už na podzim, do oteplení stihne očkovaná osoba obě protektivní dávky, i v případě brzkého nástupu jarního počasí. Klíšťatům totiž stačí k nárůstu aktivity teplota nad 5-7° C, mohou být tedy aktivní i v průběhu mírnější zimy.“ Je možné využít i zrychlené schéma (druhá dávka vakcíny se aplikuje již po 14 dnech).
Pro koho je očkování určeno?
„Světová zdravotnická organizace doporučuje v oblastech s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy, kam spadá i ČR, očkování všem věkovým kategoriím. Očkovat lze od 1 roku věku neomezeně, dokud je člověk schopen pohybu v přírodě, u řeky, na zahradě nebo v městské zeleni. Největší riziko závažných trvalých následků a paradoxně nejnižší proočkovanost je ve věkové kategorii nad 60 let věku,“ říká docent Maďar.
Také varuje, že proti klíšťové encefalitidě neexistuje lék. Léčí se jen její příznaky, jako je horečka, zánět a otok mozku. Pacient pak může z nemocnice odejít v ještě horším stavu, než do ní přišel. Dobrou zprávou je, že se v této době vyvíjí vakcína i proti lymské borelióze. Na její registraci si ale budeme nejspíš ještě muset počkat, protože vývoj každé očkovací látky musí splňovat velmi přísné požadavky.
and