FACESTARZdravíPoradna: Kdy musíte platit zdravotní pojištění a kdy ne?

Poradna: Kdy musíte platit zdravotní pojištění a kdy ne?

.Zdravotní pojištění, jenž&nbsp;si platíte&nbsp;proto, aby vás lékař ošetřil, vyléčil, se hradí povinně ze všech zaměstnaneckých a podnikatelských příjmů. Pro mnohé z nás to vyzní&nbsp;jako jednoduché pravidlo, ale není to vždy tak. Odpovědi na tyto a další otázky jsme pro vás zjistili od specialistů Zdravotní pojišťovny Ministerstva Vnitra.
<!–more–>
<div style="background: black; color: white; width: 100%; padding: 10px; border-radius: 10px; font-weight: bold; text-align: center;">1. V jakém případě platí za osobu stát zdravotní pojištění?</div>
&nbsp;

Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:&nbsp;

a) nezaopatřené děti (nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře) – patří sem zejména děti do ukončení povinné školní docházky a dále pak děti do 26. let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání (studium SŠ, VŠ apod.);&nbsp;

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky;&nbsp;

c) příjemce rodičovského příspěvku;&nbsp;

d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;&nbsp;

e) uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce;&nbsp;

f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,&nbsp;

g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),&nbsp;

h) osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení,&nbsp;

i) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;&nbsp;

j) příjemce dávek nemocenského pojištění, kteří by si jinak museli hradit pojistné sami jako samoplátci (OBZP);&nbsp;

k) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;&nbsp;

l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,&nbsp;

m) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,&nbsp;

n) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb. nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až m),&nbsp;

o) manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu, a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb. nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby,&nbsp;

p) cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,&nbsp;

q) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území České republiky, cizince, jemuž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky, a jeho dítě narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,&nbsp;

r) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.&nbsp;
<div style="background: black; color: white; width: 100%; padding: 10px; border-radius: 10px; font-weight: bold; text-align: center;">2. V jakém případě si žena v domácnosti musí platit zdravotní pojištění?</div>
&nbsp;
Pokud žena v domácnosti není zaměstnána, nepůsobí jako OSVČ a ani nespadá do žádné kategorie, kdy za ní pojištění hradí stát, tak si ho musí hradit sama.&nbsp;Pojištěnec si tak platí pojistné jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).&nbsp;

OBZP: Minimální měsíční zdravotní pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců a OBZP je minimální mzda. Ta je v roce 2017 stanovena na 11 000 Kč. Minimální měsíční zdravotní pojistné představuje&nbsp;
1 485 Kč.&nbsp;
<div style="background: black; color: white; width: 100%; padding: 10px; border-radius: 10px; font-weight: bold; text-align: center;">3. Jak je to s placením zdravotního pojištění u mužů v domácnosti?</div>
&nbsp;
To samé viz výše. Pokud se muž v domácnosti stará o dítě, tak platí následující: podle zákoníku práce má jak matka, tak otec nárok na rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Z pohledu placení zdravotního pojištění je situace u obou rodičů na rodičovské dovolené stejná, neboť za osoby na rodičovské dovolené hradí zdravotní pojištění stát. Nástup manžela na rodičovskou dovolenou pojišťovně standardně musí oznámit jeho zaměstnavatel.&nbsp;
<div style="background: black; color: white; width: 100%; padding: 10px; border-radius: 10px; font-weight: bold; text-align: center;">4. Kdy si musí začít pojištění platit studenti po maturitě či po ukončení vysoké školy?</div>
&nbsp;
Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za &nbsp;nezaopatřené děti (nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře) – patří sem zejména děti do ukončení povinné školní docházky a dále pak děti do 26. let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání (studium SŠ, VŠ apod.).&nbsp;
<div style="background: black; color: white; width: 100%; padding: 10px; border-radius: 10px; font-weight: bold; text-align: center;">5. Kolik je minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění?</div>
&nbsp;
Odpověď se liší podle toho, zda pojistné hradí zaměstnavatel nebo sám pojištěnec. Zaměstnavatel je plátcem pojistného za zaměstnance. Pojištěnec si platí pojistné buď jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nebo jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). V obecné rovině pak je nutno podotknout, že u zaměstnanců a OSVČ platí pro některé skupiny pojištěnců úleva, kdy nemusí dodržet předepsané minimum (jde např. o osoby, za které hradí pojistné stát).&nbsp;

Zaměstnavatelé a OBZP:&nbsp;

Minimální měsíční zdravotní pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců a OBZP je minimální mzda. Ta je v roce 2017 stanovena na 11 000 Kč. Minimální měsíční zdravotní pojistné představuje 1 485 Kč.&nbsp;

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)&nbsp;

U OSVČ je minimální měsíční vyměřovací základ definován jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2017 činí průměrná měsíční mzda 28 232 Kč.&nbsp;

Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2017 je 14 116 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 906 Kč. Tuto zálohu byla OSVČ povinna uhradit již za měsíc leden 2017, kromě osob, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.&nbsp;.

Poradna: Kdy musíte platit zdravotní pojištění a kdy ne?

Související články

Co jíst, když čekáte miminko? Pět důležitých živin a kde je najdete

Velká prsa nejsou žádná výhra: ničí zdraví i psychiku

Atopický ekzém trápí malé i velké. Pomůže posílení imunity.

Chcete zdravé zuby? Žvýkejte špenát, jezte jahody a dodržujte hygienu.

Kategorie

Web

Sociální sítě