Na tréninku sama
Na tréninku sama
Synkovi Báry Špotákové jsou dva roky, takže stále vyžaduje značnou péči. Bára sama přiznává, že její tréninky vypadají poněkud jinak a že se jich hlavně účastní sama: „Pokud chci skloubit péči o Janka s trénováním, asi to nejde jinak, než se řídit podle sebe a malého. Tempo skupiny, kde jsou o pár let mladší kluci, kteří nemají žádné závazky, pro mě bylo spíše přítěží než přínosem. Samozřejmě, že trénink bez sparing partnera je náročný, ale prozatím v tom vidím spíše výhody,“ tvrdí Bára Špotáková. Tréninky o samotě ale prý mají něco do sebe: „Myslím, že je to i velice dobrá forma motivace. Dokázat, že to jsem schopná zvládnout bez cizího dohledu.“
S Jankem na soustředění
Malý Janek nechybí na Bářiných soustředěních: „Janeček zatím jezdí na všechna soustředění se mnou, ale na tréninky v Praze ho dávám většinou k babičce. Výjimkou jsou závody, kde strávím velmi často jen dva dny. Tuším, že poprvé bez něj budu muset vydržet přes 14 dní právě při MS v Pekingu, kam ho brát neplánuji. Jsem zvědavá, kdy mi začne být smutno. Jinak si myslím, že je pro něj docela výhoda, když může přes zimu strávit s mámou přes měsíc v teple,“ prozradila Bára a dodala: „Hodně létáme na Kanárské ostrovy, protože je to poměrně blízko a klima je tam stabilní a ideální pro trénink. Také je to stále evropské prostředí, což je, myslím, bezpečnější.“
Na cestách to jde lépe
Malý Janek toho za dva roky celkem dost nacestoval a Bára tvrdí, že právě na cestách se jí o potomka stará lépe: „Doma je náročnější vymýšlet, co budeme dělat, když je od půl páté tma a zima. V tom má přímořské klima obrovskou výhodu. Ale jinak se to příliš neliší. Teda pokud špatně nevypočítám množství Sunaru na určité období. To jsem jednou musela sehnat v zahraničí alternativu a skutečně, Sunaru premium se nic nevyrovná. Jakmile má Janek ráno a večer své oblíbené mlíčko, tak zvládne cesty letadlem a změnu prostředí jakoby nic,“ prozradila nadšená matka.
Vracet se i po druhém potomkovi? Kdo ví…
Pochopitelně, že s jedním dítětem jsou možnosti sportovce otevřenější a Bára to přiznává, když se jí někdo ptá, zda nechce pořídit synkovi sourozence: „To je asi nejčastější otázka, kterou dostávám od narození Janečka. Sourozence pro něj plánujeme, ale až skončím kariéru profesionální atletky. Po druhém dítěti bych se nejspíš vracet už nechtěla. Ale kdo ví…“ uzavřela Bára.
Další úspěšné matky
Které další slavné sportovkyně dokázaly skloubit mateřství a sportovní kariéru? Zatímco v dobách socialismu bylo naprosto nepřípustné, aby měla sportovkyně děti, ty jí ostatně byly někdy zapovězené na celý život, dnes najdeme již několik šikovných maminek – sportovkyň, jejichž kariéra neutrpěla. Například taková kajakářka Štěpánka Hilgertová si pořídila první dítě poměrně záhy a svou zlatou olympijskou medaili získala, když bylo synovi Lubošovi 12 let! Dítě povila také zlatá střelkyně Kateřina Emmons ze slavné střelecké rodiny Kůrků, a to nejedno. Kateřina má dvě děti, pětiletou dceru Julii a dvouletého Martina Henryho. A to nedávno splnila nominační kritéria pro mistrovství Evropy!