FACESTARŽivotní stylDOMÁCNOST 21. STOLETÍ! VÍTE, JAKÝMI ZMĚNAMI PROŠLY VAŠE SPOTŘEBIČE ZA POSLEDNÍCH 150...

DOMÁCNOST 21. STOLETÍ! VÍTE, JAKÝMI ZMĚNAMI PROŠLY VAŠE SPOTŘEBIČE ZA POSLEDNÍCH 150 LET?

Myčka nádobí

Myčka nádobí

První myčka byla patentována již vroce 1886. Spotřebovala však obrovské množství vody a mohly si ji dovolit jen velké podniky. Sestrojila ji žena, Josephine Cochran, a tato myčka byla na ruční pohon. První elektrická myčka nádobí spatřila světlo světa v roce 1913 zásluhou bratrů Walkerových z Philadelphie. Postupně se k základním mycím funkcím začalo přidávat také sušení a využití různých přípravků pro větší pevnost a lesk nádobí. Domácí myčky se začaly ve větší míře využívat v sedmdesátých letech minulého století.

Fén na vlasy

Elektrický vysoušeč vlasů vynalezl vlastník kadeřnického salonu Alexandre Godetoy v roce 1890. Tento fén byl obrovský a nepřenosný, muselo se pod ním sedět. Předchůdce fénu, jak jej známe dnes, se objevil až o 30 let později. Měl dřevěnou rukojeť a byl vyroben z hliníku.

Vysavač

První elektrický vysavač spatřil světlo světa v roce 1901 díky Hubertu Cecilu Boothovi. Nejprve byly používány prací látkové sáčky, které později nahradily jednorázové papírové. Jejich nevýhodou byla jednak nutnost stále je kupovat, a pak také postupný pokles sacího výkonu vysavače s tím, jak se sáček plnil. Britský vynálezce James Dyson se začal zabývat tím, jak to změnit. Nakonec přišl s vysavačem bez sáčku, který si nechal patentovat. Dnes je na trhu více bezsáčkových modelů pod značkou Dyson i jiných výrobců.andOpékač topinek

První komerčně úspěšný elektrický opékač topinek byl uveden na trh v roce 1909. Úplně první opékač však zřejmě vytvořila britská firma Crompton & Company již vroce 1893.

Elektrická pračka a sušička

Vynález elektrické pračky se datuje do roku 1906. Starší přístroje na praní a sušení prádla by se bez nadsázky daly označit za nenasytné požírače vody a elektřiny. Teprve v devadesátých letech 20. století se začaly objevovat první modely, které směřovaly k úsporám. Důležité je umístění bubnu na hotizontální osu, díky čemuž může být oblečení „převalováno“ v menším množství vody, než jaké je potřebné k promíchávání okolo vertikální osy. U sušiček pak hraje velkou roli nahrazení časovače sensorem, který ji vypne tehdy, když je prádlo suché. Tím odpadá nutnost dalšího zapínání a opětovnému rozehřívání zařízení pro dodatečně dosušení várky prádla.

Televize

Vynálezcem prvního televizoru byl skotský inženýr John Logie Baird. Na něm byl v roce 1926 předveden první přenos živého obrazu. Televizní vysílání začala v roce 1929 a v roce 1930 se prodalo 1000 kusů zvláštních televizorů, které vypadaly jako kamna a byly pojmenovány právě po Bairdovi.

and

Lednička

V roce 1927 spatřila světlo světa první lednička, která byla celá vyrobena z oceli, a ne ze dřeva, jak tomu bylo dříve. Její horní část tvořil válcový kompresor.

Automatická varná konvice

Dříve bylo nutné konvice hlídat a ručně vypnout, jakmile se voda začala vařit. Když konvici nikdo nehlídal, voda se odpařila a rozpálená konvice představovala velké nebezpečí. V roce 1955 Peter Hobbs představil první automatickou varnou konvici, která se sama vypnula v momentě, kdy začala voda vřít. První elektrická konvice s topným tělískem uvnitř byla vyrobena v roce 1922. Uvařila necelé 3 l vody za 9 minut.

Žehlička

První elektrickou žehličku vyrobil v roce 1881 Henry W. Seely. Na přelomu 19. a 20. století však byly žehličky mohutné, velmi těžké a neumožňovaly nastavení teploty. První lehčí žehličku představil v Kalifornii Earl Richardson v roce 1903. A byla nejen lehčí, ale také hřála i na okrajích a na špičce, což pomáhá žehlení okolo knoflíků a nařasených částí oblečení. Na možnost nastavení konkrétní teploty si však hospodyně počkaly dalších 25 let, až do roku 1927, kdy společnost Silex představila první žehličku s takovou funkcí. Její termostat, vymyšlený Josephem Meyersem, je vyroben z ryzího stříbra.

and

Nerezové kuchyňské potřeby

Kovy se ve výrobě kuchyňského náčiní využívají už po staletí, vždy však měly značnou nevýhodu – korodují nebo se uvolňují v mikroskopickém množství do vody a potravin. Tento problém vyřešil v roce 1913 Harry Brearley. V roce 1912 byl totiž najat malým výrobcem, aby vyvinul materiál, který prodlouží životnost dělových hlavní. A místo toho se mu podařilo vyvinout ocel, která odolávala korozi. Prý zahodil na dvoře kousek oceli ze svých experimentů a když si jí za tři týdny všiml, byla stále lesklá jako úplně nová. Dnes díky němu používáme při večeři stejně kvalitní materiál jako v chirurgii nebo v architektuře.

and

Související články